×

Aktuality

VÍTKOVICE ZTRATILY SVOU TRENÉRSKOU LEGENDU, ZEMŘEL JIŘÍ DUNAJ
VÍTKOVICE ZTRATILY SVOU TRENÉRSKOU LEGENDU, ZEMŘEL JIŘÍ DUNAJ

vloženo 10.09.2021

 S obrovským zármutkem vám musíme oznámit, že nás ve středu ráno ve věku 82 let navždy opustil Jiří Dunaj. Čest jeho památce!

Legendární trenér, který v roce 1971 získal s dorostem Vítkovic titul, muže dostal do ligy a v letech 1981 až 1985 pak A-tým připravoval na následný zisk titulu mistrů Československa. Na lavičku svého milovaného klubu se pak vrátil v roce 1991 a s krátkou pauzou na ní s Josefem Kalusem po boku vydržel až do sezóny 1993/1994. V první lize trénoval také Sigmu Olomouc. Fanoušci jej milovali mimo jiné díky jeho zápalu pro fotbal, nekonečné upřímnosti a bohatým historkám, které tak rád se všemi sdílel. Níže přikládáme rozhovor ke příležitosti osmdesátých narozenin Jiřího Dunaje, ke kterým dostal od MFK Vítkovice dres s číslem 80.

Pojďme společně uctít památku legendárního vítkovického trenéra minutou ticha před utkáním s Bruntálem a během samotného zápasu vzpomenout jeho jméno v tak slavném chorálu „Kdo to dneska vyhraje, mužstvo Jirky Dunaje!“

TRENÉRE, DÍKY ZA VŠE!

----
JIŘÍ DUNAJ VZPOMÍNÁ NA POSTUP DO LIGY I SLAVNÉ KROPENÍ HŘIŠTĚ

Jiří Dunaj, trenérská legenda TJ Vítkovice a později i FC Vítkovice. Kouč, který dovedl vítkovický dorost k československému titulu a muže do první ligy, v prosinci oslavil své osmdesátiny. Na utkání s Táborskem se dočkal četných gratulací nejen z řad vedení, ale rovněž ovací fanoušků na Městském stadionu a dresu s číslem 80.

"Na to, kolik mám let, se cítím dobře. Jen kdyby ta kolena tolik nebolela. Už před dvaceti lety mě honili na výměnu kloubu, ale poslal jsem je do háje a co půl roku chodím na injekce," přiblížil hned v úvodu rozhovoru svůj zdravotní stav legendární trenér, který se jal vyprávět řadu historek z dávného působení.

O Jiřím Dunajovi se říkalo, že v případě potřeby kropí před utkání trávník tak, aby soupeř nemohl tolik kombinovat. Jde však o pravdu nebo jen obyčejnou pomluvu? "To bylo jen jednou. Hráli jsme pohár se Spartou a tři týdny předtím nepršelo. Přemýšleli jsme, co s tím, a vzešel nápad, že zalijeme hřiště. Celou noc jsme jej zalívali. Ráno přijeli Sparťani na rozcvičku a trávník nikde, samá voda. Byli překvapení a říkali, že cestou nespadla ani kapka. Odpověděli jsme, že se tady objevil obrovský mrak a všechno spadlo na to hřiště. No a vyhráli jsme 2:1. Oni bylo zvyklí hrát kombinačně po zemi, za to my buch do toho a hurá za balónem. Byli po zápase naštvaní, stejně jako správce, ten měl pak měl hromadu práce a víckrát nám to nedovolil."

S úsměvem vzpomínal také na barážové klání o postup do nejvyšší soutěže v sezóně 80/81.“První zápas jsme hráli doma a pršelo jak blázen, všude plno vody. Teplice měly urostlé stopery a mezi nimi náš Kokeš, který měl metr čtyřicet i s lůžkem. Ti si s ním vůbec nevěděli rady. Jednou jim utekl a skóroval. V Teplicích branka nepadla, a i kdyby na Zápalku stříleli tři dny, tak mu góla nedali. Měl prostě štěstí, kam to kopli, tam vždycky byl. Před ním navíc stopeři Lišaník a Moravčík, přes ty něšlo projít.“

“Pamatuji si, jak jsme doma prohráli se Slovanem a přišli z mnou novináři s otázkou, o co jsem se mohl v zápase opřít. Na to jsem odvětil: Opřít, no jedině o to zábradlí, co tu je. A oni to fakt otiskli. Byly to krásné roky,“ vzpomíná Jiří Dunaj s radostí.

Sám pak ještě přinesl historku o útočníkovi Josefu Rybářovi, který 1.3. oslavil 66 narozeniny a rovněž obdržel řadu gratulací. “Hráli jsme v Bohumíně a byl na něj faul, při kterém mu vyzuli kopačku, no a on bez ponožek, jen holá noha. Pak si z nás dělali srandu, že ve Vítkovicích nemáme ani na ponožky. Ale on hrával na boso vždycky.“

Fotogalerie

Facebook

Reklama

ad

Tabulka

Tým Z B
1. HLUBINA 18 39
2. Opava B 18 34
3. Bohumín 18 34
4. Vratimov 18 31
5. Polanka nad Odrou 18 30
6. Havířov 18 28
7. Šumperk 18 27
8. Bílovec 18 26
9. Krnov 18 25
10. MFK VÍTKOVICE "A" 18 24
11. Valašské Meziříčí 18 20
12. Frenštát p.R. 18 19
13. Jeseník 18 18
14. Řepiště 18 18
15. Břidličná 18 15
16. Bruntál 18 8